Je poměrně zajímavé sledovat, jak v různých muzeích přistupují k péči o hudební nástroje. Nevím, čím to je, ale vždy se nakonec prosadí teze, že hudební nástroj je třeba sestavit do hratelné podoby, aby si muzeum případně mohlo přivydělat uspořádáním koncertu, kde se bude známý hudebník předvádět společně s “unikátním historickým nástrojem”, nejlépe pak kytarou nebo klavírem, protože těchto nástojů je v muzeích nejvíce. U kytary je to poměrně jednoduché. Ať je poškozená jakkoliv, většinou je podstatná část krku v pořádku a nějaké to torzo těla taky, takže se prostě zjistí, jak to vypadalo před rozbitím, tělo se uřeže, vyrobí nové a k němu se přimontuje již řádně spetrifikovaný, slepený a čerstvě nalakovaný krk. Pochopitelně tento nástroj hraje krásně, což bohužel nedokumentuje, že hrál krásně i v době svého vzniku. Nové koště dobře mete. S klavíry je to poměrně složitější, už pro samu podstatu tohoto nástroje. Přece jenom nemá strun pouze šest (i když i v takovém stavu se mohl nacházet před restaurováním), ale něco kolem dvou stovek a konstrukčně je to neobyčejně složitý stroj, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Je sice kumšt dát dohromady řádně poškozený klavír či pianino, nedej Bože pokud se ještě komise rozhodne, že se na něj opět musí dát hrát, ale dost dobře nechápu, že většina restaurátorů se s tímto chválí, jako by restaurovali relikviář sv. Maura. Pokud jako restaurátor neopomenu důkladnou přípravu (a to hlavně teoretickou), víceméně se nemůže nic stát. Stane se ale v případě, kdy se pustím do díla s přesvědčením, že už za ta léta praxe přece něco umím, a tak to nějak dohromady dám. Není to pravda, jelikož si někdo z hecu zkuste jen tak rozebrat a pak zase složit třeba prachobyčejné Petrofácké pianino z 60.let…pokud neznáte pravidla například demontáže strun, nástroj je po půlhodině definitivně na odpis. Mohutná sebeprezentace restaurátorů, kteří dali dohromady restaurovaný klavír podle mě tedy pramení z čiré radosti nad tím, že nástroj nezničili úplně, dokázali jej všemožnými prostředky zase poskládat do podoby klavíru a občas se na něj může dokonce i něco zahrát, protože ladění to tu hodinku snad snese…