Jak správně citovat a vytvářet poznámkový aparát?
Tento text je založen na pravidlech používaných v Časopisu Matice moravské a ve Sborníku prací filozofické fakulty Brněnské univerzity, řady historické. Výsledek by tedy měl plně
odpovídat nárokům kladeným vyučujícími Historického ústavu FF MU na studentské práce.

1. Poznámky v textu číslujte horním indexem bez tečky či závorky za číslem. Jednotlivé
poznámky umisťujte vždy za interpunkční znaménka. Vlastní poznámky umisťujte pod čáru, nikoliv až za text, čísla poznámek pod čarou oddělujte od textu mezerou, nikoliv závorkou
nebo tečkou. Velikost čísla odpovídá velikosti písma příslušné poznámky.

2. Odkazy na zdroje informací uvádějte v poznámkách podle následujících vzorů, včetně
dodržení uvedené interpunkce. Příjmení autorů je možné napsat velkými písmeny.
Nezapomeňte, že poznámka je věta a měla by tedy začínat velkým písmenem a končit tečkou.

3. Závěrečnou bibliografii je dobré rozdělit na prameny a sekundární literaturu, samozřejmostí by mělo být abecední setřídění jednotlivých titulů.

Monografie:

Žemlička, Josef: Čechy v době knížecí (1034-1198). Praha 1987, s. 107-108.

Článek v časopise:

Šmahel, František: Počátky pražského obecného učení. Kritická reflexe k jubileu jednoho
„národního monumentu“. ČČH 96, 1998, s. 253.

Článek ve sborníku:

Riley-Smith, Jonathan: Families, Crusades and Settlement in the Latin East, 1102-1131. In: Die Krezfahrerstaaten als multikulturelle Gesellschaft. Einwanderer und Minderheiten im 12. und 13. Jahrhundert. Hg. von H. E. Mayer unter Mitarbeit von E. Müller-Luckner. Schriften des Historischen Kollegs. Kolloquien 37. München 1997, s. 9.

nebo

Maur, Eduard: Nepřátelská agitace mezi poddanými v Čechách za válek 17. a 18. století (se zvláštním zřetelem k válce o dědictví rakouské). In: Kárník, Zdeněk – Štaif, Jiří (edd.): K novověkým sociálním dějinám českých zemí I. Čechy mezi tradicí a modernizací 1566-1848. Praha 1999, s. 125-165.

Kolektivní dílo:

Kouřil, Pavel – Prix, Dalibor – Wihoda, Martin: Hrady českého Slezska. Brno-Opava 2000, s. 354.

Má-li dílo více než čtyři autory, uvádí se jen hlavní autor (redaktor; většinou bývá uveden ve výčtu autorů na prvním místě) doplněný o „a kolektiv“ nebo zkratku „a kol.“  Veber, Václav a kol.: Dějiny Rakouska. Praha 2002, s. 290.

Při opakování díla:

Žemlička, J.: Čechy v době knížecí, s. 36.

Při opakování autora v jedné poznámce nebo následující poznámce:

Týž: Století posledních Přemyslovců. (Český stát a společnost ve 13. století). Praha 1986, s. 83.

Při opakování autora a díla v jedné poznámce nebo následující poznámce: Tamtéž, s. 85-86.

Vícenásobné vydání jedné práce se označuje horním indexem za posledním rokem vydání:

Šmahel, František: Husitská revoluce. I. Doba vymknutá z kloubů. Praha 1985 , s. 135.

Při citování slovníku nebo encyklopedie je třeba uvést konkrétní díl, stránku a název hesla.

Ottův slovník naučný. Díl III (B-Bia). s. 129, heslo Bakunin.

Odkazy na edice pramenů:

Cibulka, Pavel (ed.): Politické programy českých národních stran (1860-1890). Praha 2000, s. 58.

Je-li v edici uvedeno, pak je nutné vypsat i číslo dokumentu. Při citacích notoricky známých edicí je možno užívat obvyklou zkratku:

CDB V.2, s. 182-184, č. 592.

Pakliže se jedná o nepříliš frekventovanou edici nebo o edici, která nemá vžitou zkratku, uveďte nejprve celý název edice a v závorce zkratku, která bude dále v poznámkách používána:

Alvaterland. Urkunden und zusammenfassende Gedanken über die Dorfverhältnisse im Neisser

Fürstentum, österr. Anteil, heute Bezirk Freiwaldau (=DAL) I. Ed. A. Drechsler. Olomouc 1931.

Odkaz na dobový tisk:

Janýr, Přemysl: České volby 2002. Lidové noviny 23, 23. 6. 2002, č. 123, s. 4.

Při citaci nevydaných pramenů, uveďte nejprve úřední název archivu, jeho sídlo, název a označení fondu, signaturu, resp. inventární číslo, folio nebo stranu, např.:

Moravský zemský archiv Brno. E 28 Jezuité v Olomouci, sg. P 3/9, f. 15r.

Při častějším opakování archivu, upozorněte při prvním použití na zkratku, kterou pak dále budete užívat:

Státní ústřední archiv (dále SÚA) Praha, fond 24, Předsednictvo vlády 1945-1951, (archivní jednotka) sig. 23/8 - Zasedání vlády 23. 5. 1946.

Při citaci z internetového zdroje je třeba uvést celou internetovou adresu dokumentu (URL) a také datum, kdy byla stránka zhlédnuta:

Oretga, Martin (ed.): The European Union and the crisis in the Middle East. Challiot papers 62, Paris 2003, URL: http://www.iss-eu.org/chaillot/chai62e.pdf (adresa platná k 25. dubnu 2004)

Vhodné je citovat jen takové internetové zdroje, u kterých je zaručena jistá míra důvěryhodnosti (univerzitní či jiná badatelská pracoviště, edice dokumentů, oficiální stránky institucí atp.).

Další zásady pro úpravu textu:

- pro zvýraznění části textu či citaci je vhodnější užívat kurzívu

- české uvozovky vypadají jako 99 dole a 66 nahoře čili „text“ nikoliv ”text” nebo ”text“

- při užívání citací s tečkami (vypuštění části citátu) je třeba dávat tečky do hranatých závorek […]

- číslovky od jedné do deseti vypisovat slovy, jinak používat zásadně arabské číslice, pěti- a vícemístná čísla vypisovat číslicemi po trojicích s mezerou (158 000) a bez teček (ne tedy 20.000)

- užívat pokud možno celá křestní jména, při častém opakování je možné po prvním vypsání celého jména křestní jméno zkrátit

- v případě názvů institucí, politických stran a pod. psát poprvé celý název, pak je možno použít zkratku (u notoricky známých zkratek) nebo vlastní zkrácení (to je pak nutné v textu dodržovat). Všeobecně platí zkratkami šetřit.

- užívat kulaté závorky bez mezer, ne lomítka, tedy (1930) nikoliv ( 1930 ) či /1930/

- po čárce, tečce, středníku vždy následuje mezera

- pomlčka odděluje větné celky, před a po ní je mezera (přijít – zvítězit), spojovník je bez mezer (např. Praha 9-Vysočany, slovník česko-ruský)

- časový rozsah je bez mezer, u stejného století je možné použít druhý letopočet ve zkráceném tvaru (1293-1311, 1948-68)